Jdi na obsah Jdi na menu
 

FF I - FF III (1987 - 1990)

Final Fantasy (1987):

 

ff_1_psp.jpg

   "Svět je zahalen v temnotě. Vítr se zastavil, moře je divoké a země začala hnít. Lidé čekají, jejich jediná naděje je v proroctví..."
   'Když svět upadne do temnoty čtyři bojovníci přijdou...po dlouhé cestě, čtyři mladí bojovníci, z nihž každý vlastní krystal.'


Prolog

trcc-ff-history-01a.jpg   První díl slavné série spadá do druhé poloviny 80. let 20. století. Jejím tvůrcem byla japonská firma Squaresoft, která dnes již neexistuje, avšak jejím přímým dědicem a nástupcem je Square - Enix.

   Firma Squaresoft byla založena v roce 1983 a jako svého partnera, pro kterého hry vyvíjela, si zvolila Nintendo. Už od samého začátku firma združovala velké množství velmi schopných lidí. Bohužel jim však chybělo téma a především někdo, kdo by tým dal dohromady a rozdělil každému to, co umí nejlépe. První hry, které měly firmě získat renomé a investory, tak byly propadáky, jež si vyžádaly velké množství peněz a prostředků. Firma sa tak po více jak dvou letech ocitla ve vážných finančních potížích a v rozpočtu zbyly peníze již jen na jednu hru. Každému tak bylo jasné, že jestli tato hra nebude naprostý hit, tak firma nepřežije.

                    squaresoft-square-enix-iii-pasado-vs-presente-l-aa2iwy.jpeg   

   Tehdejší hlavní vývojář Squaresoft Hironobu Sakaguchi přišel s nápadem, aby onou hrou bylo epicky pojaté RPG, které by bylo založeno na základech tehdy populárního prvního dílu Dragon Quest, ale zároveň aby bylo přidáno něco nového. Nutno zmínit, že série Dragon Quest byla v Japonsku vždy tak trochu populárnější, než série Final Fantasy. V zahraničí to ale bylo vždy naopak. Protože byly všechny prostředky firmy uvolněny na nový projekt, tak jej vývojáři symbolicky nazvali "Final Fantasy" (volně přeloženo jako "poslední fantazie"). Název už nebyl nikdy změněn...

ff1_usa_boxart.jpg   Na hře pracovalo sedm lidí a krom Sakaguchiho se v týmu objevily i dvě později velmi slavné osoby: Nobue Uematso (hudba) a Yoshitaka Amano (design postav). Ke hře byl nejdříve napsán příběh a teprve poté se začalo dělat na grafice, ovládání, a jiných věcech. Final Fantasy se ihned po vydání stala velkým hitem a společnost byla nejen zachráněna, ale mohla se dál rozvíjet až do obřích rozměrů, tak, jak je známe z dnešní doby.

   Čím si však první Final Fantasy získala takový úspěch? Především to byl systém náhodných kolových soubojů a jejich zobrazení (napravo hrdinové a nalevo nepřátelé), systém kouzel a vývoj postav. A v neposlední řadě i příběh, který sice toho ve srovnání s pozdějšími díly nemá moc co nabídnout, ale na tehdejší dobu to stačilo přebohatě. Základem příběhů prvních Final Fantasy dílů je svět, kde zaručují rovnováhu, a tedy i šťastný život, kouzelné krystaly. Jenže ne vždy tyto magické krystaly mohou plnit svou úlohu.

1720269-vollbild.jpg

   První Final Fantasy tak poprvé vypráví o světě, kde došlo k narušení rovnováhy, která je zajištěna právě čtyřmi krystaly ze čtyř koutů světa. Díky tomu je svět v neklidu a ohrožen monstry a zlem. Podle legendy mohou světu přinést mír pouze čtyři vyvolení "Light Warriors" (Bojovníci světla). Shodou okolností jsou těmi vyvolenými právě čtyi hratelné postavy. V království Coneria je zajata princezna temným rytířem a král se na "vyvolené", tedy na hráče, obrací s žádostí o pomoc. Tak začíná poměrně dlouhý příběh za záchranou světa (krystalů).

final_fantasy_i_lich_battle.png   Čtyři vyvolení hrdinové jsou postavy, které si hráč pojmenuje podle sebe a přidělí jim nějaké klasické povolání (bílý a černý čaroděj, válečník, zloděj, atd.) Žádná ze čtyř postav nemá žádnou osobnost nebo svůj vlastní příběh. Příběh je jistě místy i zajímavý a má svou strukturu, ale to je asi tak vše. Přesto bylo právě toto spojení, tedy propracované RPG prvky a dobrodružný příběh, v době vydání novátorské.

   Sakaguchi vsadil všechno na jednu kartu a vyhrál. Sám prohlásil, že kdyby hra neměla úspěch, tak by z firmy odešel a vrátil se zpět do školy. Vracet se nemusel, protože Final Fantasy měla úspěch. Mazaný Sakaguchi si totiž také u svých nadřízených vymínil, že když bude plánovaný počet kopií (200 000) navršen o dvojnásobek, tak se bude podílet i na případném pokračování. Společnost souhlasila.

   Hra vyšla původně na NES (Nintendo Entertainment System), a to pouze v Japonsku. Později na MSX, WonderSwan Color a PlayStation One (ve vydání s FF II jako "Final Fantasy Origins") či GameBoy Advence. Anglického překladu a vydání na Západě se Final Fantasy dočkala až v roce 1990. V roce 2007 byla hra při příležitosti 20. oslav kompletně předělána pro PSP. Změny se týkaly vylepšené 2D grafiky a mnoha bonusů a přídavků. Tato verze je pro nás Evropany nejsnáze dostupná a skutečně stojí za zahrání i v době next-gen her.

final_fantasy_-_outside_coneria.png

Osobní hodnocení: 8/10

klady:

- dlouhá herní doba

- bohatá hratelnost

zápory:

- zastaralá grafika

- náročnost hry


Final Fantasy II (1988):

   "Neochota odpustit je již dlouho lidskou vlastností. Člověk je od přírody náchylný k hříchu, odpověď na hřích je násilím na násilí. Není to ale samo o sobě hřích?"  
                                                                                                                  Emperor Palamecia

 

ffii_psp_logo.jpg


final_fantasy_ii_party.jpg   Úspěch první Final Fantasy umožnil Squaresoft přijít hned příští rok s dalším dílem, který však se svým předchůdcem, krom jména, neměl společného vůbec nic. Stejně jako další díly poté, které nikdy na své předchůdce příběhově nenavazují a odehrávají se vždy v jiném světě.

   Final Fantasy II vlastně navrhl Akitoshi Kawazu, který se podílel na FF I jako designer, přičemž měla být spíše odnoží prvního dílu. Na FF II tak má daleko větší podíl právě Kawazu, než Sakaguchi.

   Poprvé zde už spatřujeme náznaky příběhu tak, jak ho známe z pozdějších dílů. Postavy jsou už dopředu pojmenované a již mají i svůj příběh. Příběh začíná v říši Fynn, kde lehne popelem místní vesnice, kterou přepadnou Temní rytíři císaře Palamecia, jenž povolal všelijaké potvory z pekla, aby s jejich pomocí ovládl svět. Masakru unikne pouze čtveřice přátel, kterou zachrání mladá princezna Hilda, jenž bojuje proti zlovolnému císaři. Naše čtveřice se tak následně stane součástí tohoto hnutí odporu. Tento zajímavý příběh dával hře jiný rozměr než předchozímu dílu a hráč poprvé cítil, jaké to je, když je příběh plný zvratů.

final_fantasy_ii_english_prototype.png   Graficky doznala hra jen menších vylepšení, ale hratelnostně představovala výrazný krok vpřed.  Postavy získávaly v boji zkušenostní body v závislosti na tom, jak a s čím do boje zasáhly. Postavy, které používaly spíše zbraně nebo kouzla, měly daleko rychlejší vývoj těchto atributů. FF II tedy neobsahovala Level - Up System.

   Poprvé se v sérii objevilo několik styčných znaků, které už od této chvíle byly v každém díle, např. Chocobo, postava jménem Cid, kouzlo Ultima, Summon Leviathan nebo zbraně typu Masumune či Rune Axe. Hra byla na svoji dobu neuvěřitelně dlouhá a těžká.

final-fantasy-ii_022.png

   Stejně jako první Final Fantasy, tak i druhý díl vyšel původně na NES a pouze v Japonsku. Po vydání a úspěchu v Japonsku se vyskytly první hlasy, které doporučovaly hru vydat i v USA. Jenže trvalo několik let, než se Squaresoft rozhodl hru předělat a vydat i v USA. Roku 1991 se začalo s výrobou prvních prototypů vylepšené hry pro USA s názvem "Final Fantasy: Dark Shadow Over Palakia", ale celý projekt byl zrušen ve prospěch novější Final Fantasy IV, která se už poprvé dostala i do USA. FF II nebyla nikdy ve svojí původní verzi vydána mimo Japonsko, ale dočkala se mnoha konverzí: na Bandai WonderSwan Color, PlayStation One (v podobě už zmiňované "Final Fantasy Origins), GameBoy Advence a také v roce 2007 na PSP ve vylepšené 2D grafice.

 

ffii_nes_logo.jpg

Osobní hodnocení: 8/10

klady:

- dlouhá herní doba

- nadčasová hratelnost

- slušný příběh

zápory:

- zastaralá grafika

- vyšší obtížnost

 

Final Fantasy III (1990):   

   "Jdete zachránit svět...? Praštil si se snad do hlavy nebo tak něco?!"
                                                                                                                  Žena z města Ur

 

800px-ff3-dslogo.jpg

   Po první "emocinální" Final Fantasy, která mířila k rozšíření příběhu a k prvnímu psychologickému vykreslení postav, se Final Fantasy III vydala jiným směrem. Herní mechanismy byly daleko lepší, zatímco příběh a postavy byly podobnější první Final Fantasy. Tedy v podstatě plochý, ač zajímavý příběch a charaktery. Místo osobních motivů hrdinů, který se objevil ve druhém díle, se tady objevuje klasické RPG klišé: dostaneš úkol zachránit svět, a tak to provedeš a neptáš se proč.

final_fantasy_iii_nes_interface.png   Čtyři děti, které žijí ve městě jménem Ur, se jednoho dne propadnou do starých dolů, kde objeví podzemní svatyni, ve které je uložen Wind Crystal. Krystal k nim promlouvá a zdělí jim, že jsou vyvoleni, aby nastolili rovnováhu ve světě. Zároveň krystal dá mladíkům i část své síly. Zde však nutno podotknout, že FF III remake pro Nintendo DS příběhovou linii pozměnil a více vytříbil: v této verzi se např. hlavní postava Luneth do dolů propadává sám a krystal k němu promlouvá. V původní verzi FF III totiž žádná hlavní postava není, protože všechny čtyři postavy jsou naprosto stejné a liší se jen barvou oděvů.

   Každé z postav hráč přidělil některé z povolání, které měly různé schopnosti. Opět se vrátil Level - Up System, který právě u FF II chyběl. FF III obsahovala i tzv. "Job System", kdy si hráč mohl i během hry měnit povolání svých postav. Celý systém byl na tehdejší dobu propracovaný a není divu, že se nedlouho poté objevil i v jiných RPG hrách. Grafický pokrok byl pochopitelně malý, ale přesto znatelný. Final Fantasy III. je nejlepší hra, která se na konzoli NES objevila.

392px-amano_ffiii_nes_lead_dude.jpg   I když se může zdát, že byl třetí díl krokem zpět, není tomu tak, protože právě zde se rodil základ série. Hironobu Sakaguchi jednou řekl, že FF díly se sudým číslem byly vždy smělé a experimentální, zejména co se příběhu týče, zatímco FF s lichým číslem byly spíše konzervativní a tradiční. K tomu je nutné říct, že to tak skutečně je.

   Final Fantasy III byl poslední díl, který se objevil na NES a jediným, jenž se až do roku 2006 nikdy nedočkal anglické lokalizace. Teprve až v roce 2006 vyšel pro Nintendo DS plnohodnotný remake, který hru vybrousil a plně převedl do 3D. Původně měl být tento remake plánován na PlayStation 2. Remake se však netýkal jen grafiky, ale i příběhu: čtyři "Light Warriors" už mají svá jména a osobosti. Stejně jako v příběhové linii, kde jsou přidány některé nové "pod-úkoly". Ve zbytku světa remakovaná FF III vyšla v roce 2007. Třetí díl se tak tedy dočkal pouze verzí na NES a Nintendo DS. Ovšem stejně jako řada původních FF, tak i tento se o mnoho let později objevil na PlayStation Store, kde si je může každý uživatel této konzole stáhnout vpodstatě za pár korun.  
 

420px-akihiko_yoshida-ff3.jpg

Osobní hodnocení (DS verze): 9/10

klady:

- velká životnost i opakované hraní

- zábavná a návyková hratelnost

- skvěle fungující RPG prvky

zápory:

- absence dabingu

- vyšší obtížnost

- slabší příběh

 
 

 

Poslední fotografie


Facebook

Kontakt



Statistiky

Online: 1
Celkem: 35323
Měsíc: 377
Den: 8